"Víte, já jsem takový ten věčný začátečník."
To je snad nejčastější věta, kterou slýchají odborníci v jazykových školách při vstupních pohovorech. Ze zkušeností řady lektorů vyplývá, že takzvaný věčný začátečník je typ studenta, který se v tuzemsku vyskytuje častěji, než ve většině jiných evropských zemí.
„Čeští studenti přitom patří k těm nejlepším v celé Evropě, chyba je většinou jinde – věční začátečníci možná jen neměli štěstí na kvalitní učitele a způsob výuky,“ říká Roman Kožnar z jazykové školy P.A.R.K.
Tvrdíte, že čeští studenti patří k nejlepším, přitom se řada z nich skutečně považuje za věčné neboli falešné začátečníky. Jak to je?
„Drtivá většina zahraničních lektorů tvrdí, že čeští studenti patří mezi nejlepší. Necháváte-li se otrávit vlastním tvrzením, že studujete už spoustu let, zkuste si spočítat, kolik taková informace vypovídá o skutečném čase věnovaném výuce. Takzvaný celý rok studia může například v kurzu „dvouhodinovka 1x týdně“ znamenat pouhopouhých 70–80 hodin studia za rok. Z tohoto pohledu jsou výsledky většiny studentů obdivuhodné (uvážíme-li navíc, že většina z nich nikdy nebyla v autentickém prostředí daného jazyka).
Jediná pravidelná výčitka většiny zahraničních lektorů vůči českým studentům je však pověstná - česká „posedlost“ gramatikou. Plyne z ní strach promluvit, vyjádřit se i v případě, kdy udělám jednu jedinou chybu,“ vysvětluje Kožnar, který má za sebou již dvanáct let praxe ve výuce angličtiny, nejčastější obavy tuzemských studentů.
Jak se ale naučit cizí jazyk bez gramatiky, kterou učitelé žákům do hlav většinou vtloukají již od základní školy?
„Nenapomeňte, že bez vody se člověk plavat nenaučí. Komunikativní metoda výuky, tedy vedení hodin přímo v jazyce, jemuž se chci naučit, s minimálním podílem češtiny, se může zdát náročná, ale výsledky se určitě dostaví. V dobré škole si navíc můžete vypůjčit knihy, časopisy, audio i videokazety, které učení nejen zrychlí, ale i zpříjemní,“ říká Kožnar.
Jak se tedy student může vyhnout začarovanému kruhu věčného začátečníka?
„Nejsem-li člověk nadaný výjimečným talentem na jazyky, pak k učení potřebuji tři základní předpoklady: kvalitního učitele, kvalitní prostředí a učební materiály a zodpovědný osobní přístup k učení. Klíčem k tomu, jak se vyhnout kategorii věčného začátečníka, je věnovat těmto třem aspektům velkou pozornost. Opravdového zájemce o kvalitní studium dnes především zajímá počet studentů ve skupině, kvalifikace lektorů, úspěšnost studentů dané školy u zkoušek, co přesně se za dané období naučí a vybavení školy či používané výukové materiály. Zejména podle těchto kriterií by si měli zájemci o studium vybírat svou budoucí školu – a to nejlépe při její osobní návštěvě. Ta jistě nejvíce napoví o tom, co mohou od dané školy čekat. Prostředí, přístup, kvalifikované odpovědi na otázky, schopnost školy poradit a poskytnout (samozřejmě bezplatný) rozřazovací test či pohovor. Je-li to možné, měl by se zájemce o studium jazyků poptat známých ve svém okolí na doporučení kvalitní jazykové školy,“ popisuje Roman Kožnar postup, podle něhož by si studenti měli jazykovou školu vybírat.
Co by mělo studenta při první návštěvě jazykové školy zajímat nejvíce?
„Při návštěvě by se měli zájemci přesvědčit, kde se nacházejí vlastní učebny školy (kancelář a učebny mohou být i na velmi vzdálených místech) a prohlédnout si je. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu výuky je počet studentů ve skupině. Za ideální se většinou považuje počet 4–6 studentů ve třídě. Jelikož jsou však takovéto studijní skupiny finančně dost náročné, v řadě škol se učí ve skupinách do 8–10 studentů. Takto lze ještě pořád dosáhnout kvalitních výsledků za příznivější cenu. Musím zmínit, že je rozdíl mezi cenou příznivou a nízkou cenou. kvalitní výuka totiž vyžaduje kvalitní lektory, učebníce, učebny a další zařízení, a to vše stojí peníze. Pokud se tedy člověk chce jazyk skutečně naučit, neměl by chtít ušetřit za každou cenu, musí si uvědomit, že kvalitní vzdělávání stojí peníze.
Málokterá jazyková škola by si dnes troufla říct, že nemá „kvalifikované“ lektory. Problém ovšem je, co se za tímto slůvkem skrývá. Kvalifikovaný český lektor by měl mít vysokoškolské vzdělání (pedagogickou nebo filozofickou fakultu) se zaměřením na výuku jazyka. Nechci tvrdit, že se nenajdou kvalitní lektoři i bez vysokoškolského vzdělání, ale vždy se jedná o výjimky. U rodilých mluvčích by měl být samozřejmostí certifikát pro výuku cizího jazyka a zejména praxe,“ říká Kožnar.
Pro studenta - začátečníka ale může být problém poznat, zda má škola skutečně kvalitní učitele....
„Ideální je samozřejmě situace, kdy škola nabídne takzvanou ukázkovou výuku – tedy možnost přesvědčit se o kvalitě a metodách výuky předem. S lektory vždy stojí a padá kvalita výuky a rozdíl mezi profesionálním lektorem a někým, jehož jedinou aprobací je tříměsíční pobyt v cizině či takzvané pedagogické minimum, bude zřejmý každému.
Kromě jiného, spousta nekvalitních učitelů také způsobila, že stále přetrvává nedůvěra vůči převážně kvalitním zahraničním učebnicím. Je to poněkud začarovaný kruh. Nekvalifikovaný učitel zpravidla neumí s těmito učebnicemi zábavně a efektivně pracovat (což je náročné i pro kvalifikované učitele), a studenti pak vidí vinu spíše v učebnicích než v lektorech. To také vysvětluje skutečnost, proč se potom vrací k některým často zastaralým a neefektivním českým učebnicím, ve kterých se většinou naučí jen vyplňovat cvičení,“ vysvětluje Roman Kožnar.
Určitě ale netvrdíte, že si dá jazyk naučit jen díky kvalitnímu lektorovi či vynikající učebnici....
„Budete-li si pečlivě vybírat jazykovou školu, pak věřte, že úspěch ve studiu máte zaručen pořád jen asi tak na 50 %. Tím nejdůležitějším předpokladem pro zdokonalení se v cizím jazyce je totiž osobní přístup k učení: učit se budete muset Vy, kvalitní škola bude vždy jen pomáhat na cestě kupředu. Klíčem k úspěchu je přitom motivace a pevná vůle. Kvalitní škola však může zejména „věčným začátečníkům“ pomoci i se získáním nové motivace a chuti do učení,“ konstatuje Roman Kožnar z jazykové školy P.A.R.K.
Petra Horáková, MF DNES