Jazyková škola PARK Brno
Vaše údaje jsou odesílány přes šifrované spojení.
Zapomněli jste heslo?

Často kladené otázky

Grammar is cool!
Grammar is cool!
Žádný drill!
Žádný drill
  1. Jaký je Váš názor na tzv drilové metody, tedy např kurzy Jílek nebo Nepustil?

    Nejprve se s Vámi podělím o jednu mnohaletou zkušenost z naší jazykové školy: nejvíce studentů v kurzech „nepravých“ či „věčných“ začátečníků tvoří právě studenti těchto drilových kurzů. Tato metoda může dle mého názoru a zkušeností fungovat v určitém omezeném množství pro některé studenty, kteří mají zájem o „jasno v gramatice“ (často bohužel v gramatických jevech, které rodilý mluvčí použije tak jedenkrát za měsíc :), ale opravdu nevím, pro kolik studentů je právě toto priorita. V řadě případů je to bohužel právě tato metoda, která upevňuje pasivní znalosti studentů, a jen velmi málo vede studenty k tomu, aby se snažili cizí jazyk skutečně používat.

    V naší škole nemáme vůbec nic proti jazykovému drilu a ve všech kurzech jej běžně používáme, ale vždy jako součást celkové výuky a ne jako princip. Opravdu si myslíme, a dlouholeté zkušenosti nás o tom přesvědčují, že je důležité jazyk především používat, co nejvíce to jde a v nejrůznějších situacích.

    Velmi dobré přirovnání používá jeden z našich zkušených rodilých lektorů: představte si, že byste se chtěli naučit řídit auto. Budete se dokola učit dopravní předpisy nebo sednete do auta a budete jezdit, jezdit a jezdit…. Se stále menší nutností pomoci lektora…??

  2. Studovala jsem v jiné jazykové škole úroveň Elementary 2 semestry a nyní bych chtěla pokračovat u Vás v další úrovni pre intermediate. Překvapilo mne, že u vás trvá zvládnutí jedné úrovně 3 semestry, u vyšších dokonce 4 semestry. Proč je u Vás studium delší?

    Stále se často setkáváme s tím, že přijdou studenti, kteří mají za sebou například učebnice Elementary a Pre intermediate, ale sami cítí, že na další úroveň ještě úplně nemají. Nebo začínají jednu úroveň stále dokola.

    Naše filozofie je taková, že je lépe, aby student zvládl danou úroveň v opravdu aktivní rovině, než bude schopen postoupit výše. Nestačí si učebnici jen projít, „odfajfkovat“ a pokročit na další úroveň. Je opravdu potřeba zvládnout základní věci každé úrovně co nejvíce AKTIVNĚ a nejen PASIVNĚ. Zjednodušeně lze říct, že nemohu kvalitně zvládnout rovnice, pokud neumím dobře malou násobilku.

    Také veškeré evropské jazykové zkoušky jsou nyní nastaveny dle „CAN DO statements“, což znamená, že testují zejména to, co student „UMÍ UDĚLAT“ v různých jazykových situacích. Aktivní stránka jazykové znalosti je tedy opravdu mnohem důležitější než například schopnost vyplnit hlavně gramatický test.

    Je ale také dobré zdůraznit, že doporučenou dobu studia lze – zejména u kurzů 2x2 hod týdně – zkrátit, pokud se ke studiu přistupuje opravdu aktivně. Takových případů je každý semestr celá řada, a to zejména u studentů, kteří mají ke studiu opravdu silnou motivaci.

  3. Na Vaši školu jsem dostal velmi dobré reference, ale poněkud mne překvapilo, že se k Vám nemohu přihlásit jednoduše on-line. Proč musím chodit na rozřazovací test do Vaší školy?

    Při rozsahu našich kurzů, které zahrnují 16 úrovní pokročilostí je opravdu velmi důležité, abychom testování provedli u nás ve škole. Jakýkoliv on-line test je sice pohodlný, ale chceme-li pracovat opravdu kvalitně, je to pro nás jen velmi částečná informace.

    Je pro nás důležité test opravit společně, abychom viděli, je-li student schopen se s pomocí lektora opravit, zda jsou některé znalosti jen „zaprášené“ nebo opravdu chybí. Je také velmi důležité vidět, jak je na tom student s aktivní rovinou své angličtiny, jak je schopen jazyk používat, má-li nějaké zábrany v mluveném projevu nebo naopak a v neposlední řadě – jakou má motivaci.

    Takové testování je pak přínosné i pro studenta. Má možnost udělat si velmi přesnou představu o aktuálním stavu své angličtiny. Navíc se v případě nejistoty při výběru kurzu může s lektorem podívat na přesné studijní plány a učebnice pro každou úroveň, což při zařazení do kurzu také často pomůže.

  4. Je pravda, že je u Vás v podstatě zakázané používat v hodinách češtinu? Je to opravdu tak? Vždyť i v anglických učebnicích není vůbec nic česky – takové studium je pak přece mnohem pomalejší a zbytečně složité.

    Metoda, kterou používáme a která je nejdéle používanou a celosvětově nejrozšířenější metodou výuky jazyků vůbec, tzv KOMUNIKATIVNÍ METODA stojí zejména na komunikaci přímo v jazyce, který se chci naučit. Jak říkáme – jde o to skočit co nejdříve do vody a snažit se plavat. Lektor je zde od toho, aby Vás – zjednodušeně řečeno – nenechal utopit.

    Určitě u nás není zakázáno používat v hodinách češtinu, ale její použití by mělo být omezeno na nejnutnější minimum. Ve většině případů vůbec nevadí, když pochopení něčeho v cizím jazyce trvá trošku déle – hlava si totiž daleko lépe zapamatuje něco, s čím se musela aspoň trochu potrápit. A velmi pozitivně působí samozřejmě „AHA efekt“, tedy moment pochopení na konci této, na první pohled možná trochu delší cesty.

    Proto také komunikativní metoda staví vždy na první místa obrázky, předvedení, hru, vysvětlení opisem. Překlad může přijít vždy, když to bude nezbytné, ale nejlépe až nakonec.

    Není také bez zajímavosti, že dotazy a připomínky na absenci češtiny ve výuce se během let objevují méně a méně. Vidíme to například velmi zřetelně, když v naší škole porovnáme hodnocení kurzů od jejich účastníků před deseti lety a nyní. Komunikativní metoda se nijak nezměnila, zůstává stejná. Co se změnilo jsou dobré zkušenosti studentů, kteří se o její efektivitě úspěšně přesvědčili na vlastní kůži v řadě škol u nás i v zahraničí. Tedy v případě, že si vybrali opravdu kvalitní školu s kvalitními lektory. Bez zkušených a kvalifikovaných lektorů totiž nemůže fungovat jakákoliv metoda.

  5. Jakou kvalifikaci by měl mít lektor či učitel cizího jazyka?

    Čeští lektoři cizích jazyků by měli mít vysokoškolské vzdělání pro učitelství těchto jazyků, tedy studijní kombinaci otevíranou na pedagogických a filosofických fakultách. Ideální ovšem je, pokud má lektor k této kvalifikaci také alespoň nekolikaměsíční pobyt v té zemi, jejíž jazyk chce vyučovat.

  6. Platí obdobné požadavky i pro rodilé mluvčí?

    Požadavky na VŠ vzdělání učitelského typu, tak jak jsme na ně zvyklí u nás, v řadě jiných zemí neplatí. Například u lektorů angličtiny VŠ vzdělání srovnatelné s našimi katedrami anglistiky v podstatě neexistuje. Daleko důležitější je v tomto případě certifikát pro výuku angličtiny jako cizího jazyka, tedy např. kurz TEFL nebo CELTA. U všech rodilých mluvčích by ovšem takovýto kurz by měl být považován na naprosté minimum a daleko větší roli zde hraje délka praxe.

  7. Splňují dnes všichni lektoři tyto podmínky? Je odborná způsobilost lektora nějak hlídaná např. MŠMT nebo záleží čistě na zaměstnavateli?

    Myslím, že pokud chce být vzdělávací instituce skutečně školou a ne pouze agenturou zprostředkovávající praxi lektorům cizích jazyků, měla by na tyto požadavky dbát. Bohužel je v oblasti vzdělávání stále řada institucí, které na kvalitu lektorů příliš nehledí, a prvořadé je pro ně nabídnout kurzy za „super levné ceny“. Této situaci napomáhá jednak to, že MŠMT tuto oblast v podstatě nijak nesleduje a nekontroluje, ale ještě více fakt, že výuka v oboru cizích jazyků je nyní živností volnou, a „jazykovku“ si tak může otevřít v podstatě kdokoliv. Jednou z mála institucí, která se v této oblasti aktivně snaží prosazovat a udržovat kvalitu je např. Asociace jazykových škol ČR.

  8. Existují možnosti dalšího vzdělávání lektorů?

    Několik institucí u nás nabízí speciální kurzy pro lektory a jejich profesní rozvoj. Velmi dobrou kvalitu si drží kurzy Britské rady nebo velkých knižních vydavatelství, např. Oxford University Press. Na Masarykově universitě se také pořádají již zmíněné kurzy CELTA, které jsou sice cenově poněkud náročné, ale pro české i zahraniční lektory mají velký přínos. V České republice probíhá během roku i několik učitelských konferencí a protože i naše škola pořádá vlastní mezinárodní konference učitelů angličtiny, vím, že zájem o tyto akce je velký a jsme vždy příjemně překvapeni, jak velké množství lektorů má zájem na sobě soustavně pracovat a zdokonalovat se.

  9. Jsou nějaké možnosti, aby školu s opravdu kvalitním lektorským týmem dokázal jednoznačně poznat i laik, tedy zákazník?

    V souvislosti s tématem našeho rozhovoru je dobré ještě říci, že kvalitní jazyková škola sama organizuje pro své lektory pravidelná interní nebo alespoň externí školení. Většina zákazníků si pak při návštěvě školy všimne skutečně v dobrém slova smyslu „školní“ atmosféry. Samozřejmostí by dnes měla být ukázková výuka v libovolném kurzu nebo jasně deklarovaný přehled lektorů s délkou praxe a se vzděláním. Osobně si myslím, že se určitě vyplatí několik vytypovaných škol navštívit a absolvovat osobní vstupní test a pohovor. Ten totiž dělají právě lektoři a to mnohé napoví…

Nabídka kurzů francouzštiny
Nabídka kurzů němčiny
Používáme učebnice angličtiny OXFORD UNIVERSITY PRESS
Člen Asociace certifikovaných jazykových škol
P.A.R.K. EXAM CENTRE